Pod mým příspěvkem (jedním ze starších) s názvem „OASČ“ přibyl 28. července v 19:46 komentář samotného potrefeného Pavla Wienera. Kdo si ho nevyhledá přímo tam, tomu ho teď přetiskuji rovnou tady – přirozeně i s mou odpovědí – tváří se totiž jednak roztomile „jako“ povzneseně, jednak ještě roztomileji „jako“ výhružně!
Chci jenom upozornit laskavého čtenáře, ať si laskavě všimne, že qěci (a o tom snad ten příspěk byl, jmenuje se OASČ) jaksi neřekl NIC...
Ale HROZÍ MI, JAKO KDYBY NETUŠIL, ŽE "KAŽDÁ PUBLICITA - JAK SE TO ŘÍKÁ - HRAJE PRO MNE"!!
(TEĎ UŽ CITACE)
Milý Pate,
dík za "pošťouchnutí ke svobodě" - asi Ti v tomto smyslu dlužím víc, než jsem si vůbec dokázal představit. Tak ještě jednou dík - v životě se mi nevedlo lépe, než v posledních dvou letech.
Rozepsal ses "pěkně a od podlahy". Upozorňuji Tě však, že i potom, co dnes zmizely stránky s "milióny za mými nehty", zůstává celá řada výroků na hranici žalovatelnosti.
Prkotinami jsem se nikdy nezabýval, tak s tím teď začínat nebudu. Pokud se ale znovu objeví nějaká moje obvinění z obohacování se apod., předám to rovnou svému právníkovi.
Totéž se týká prof. Křivohlavého - pouhou kontrolou ve svazcí MV bys zjistil, že tam evidován není.
Je mi Tě líto a doufám, že si brzy najdeš lepší zábavu.
Zdravím Tě a přeju Ti vše dobré (i ve vzpomínkách na ty časy hezké)
Pavel Wiener
/28. července 2010 19:46/
Milý Pavle Wienere, dík za Tvoje „pošťouchnutí k objektivní pravdě“, KOHO? NO MNE, kterážto, jak známe my vzdělanci, vlastně neexistuje. Ale člověk se o to musí vždy pokoušet (což ze Tvé tvorby přímo čiší), žeáno?
Kde jsem přestal? Jo, prof. Křivohlavý: dal jsi mu vůbec někdy, renomovanému psychologovi, třeba číst tvou jímavou pasáž o nácviku přímého směru nevidomých vedeném Tvojí metodikou „hlášení výsledků ex post“? A byl spokojený? Zvláště s místem, kde říkáš, že to jde dovést až k tzv. „reflexu přímého směru“, navozeného, připomínám, ex post hlášením, kam vlastně došel.
Takže - co já mám za zlý prof. Jaro Křivohlavému, není to, ŽE
JE JENOM V CIBULKOVÝCH SEZNAMECH AGENTŮ STB
(VIZ, A VIZTE, MILÝ/Í ČTENÁŘI: stačí se podívat na JARO KŘIV.),
A NĚJAKÝM ZPŮSOBEM NENÍ V SEZNAMECH MV, JAK MI POMPÉZNĚ SDĚLUJEŠ - moje výtka jemu (jestli se mu to vůbec - třeba Tvým prostřednictvím - donese) směřuje k jeho benevolenci, nebo říct rovnou indolenci?, s níž se kdysi - a pak ještě ve všech Tvých dalších vydáních - opakovaně - nechal Tebou obalamutit, žes napsal odbornou knihu, a figuruje v ní jako hlavní recenzent!
Tomu říkám skandál, když se renomovaný psycholog podepíše totiž "bianco" pod ANTI-PSYCHOLOGICKÉ BLUDY!
A TO PRO MNE DALEKO VĚTŠÍ, NEŽ ŽE SE NĚKDY NĚKOMU UPSAL, VĚŘ...
(JEŠTĚ JEDNA VĚC: ČTEŠ TEN MŮJ BLOG VSKUTKU DŮKLADNĚ VČETNĚ DOSTI NENÁPADNÉ INTRODUKCE (zde) NAHOŘE NA DOMOVSKÉ STRÁNCE V MÉM DRUHÉM BLOGU, kde jedině padla má zmínka - vcelku žertovná - o Tvém recenzentovi Jaro Křivohlavém. Ale mě s ním prosím nestraš...)
(JIŽ PŘEDEM ZVU LASKAVÉHO ČTENÁŘE NA POČTENÍ SI V PŘIPRAVOVANÉM ZÁZNAMU, S (MNOHOVÝZNAMNÝM) NÁZVEM "wIENEROVŠTINA - aneb VŽDYCINKY PŘÍMÝ SMĚR MGR. P. WIENERA" brzy hodlám dokončit (bude to, jak v úvodu říkám, čtení jen pro silné nervy).
Víš, on dneska už každý školáček ví, že tzv. reflexní oblouk začíná receptorem, signály od něj pak se tzv. asociují např. třeba s motorikou, což by byl „Tvůj“ případ při chůzi (po přímce). No a, ona ta kinestézie je potvora. Člověk, a vlastně žádný vyšší tvor, protože to fylogeneticky nepotřeboval, si žádný ten (přesný) receptor NEVYVÍJEL, doufaje, že vlastně "NA CO? Nebudu nikdy slepej!"
Takže ta Tvoje slavná metodika je vlastně dobrá, jak se říká, na dvě věci. Aby to po Tobě papouškovali pedagogové na VŠ, a abys za ty knížky „měl nějaký prachy“ – (já si nedám pokoj…) „Objektivní“ (ale fakt! vyjímečně) pravda je ovšem jiná:
Nacvičit to prostě nelze, protože CHYBÍ RECEPTOR, VZPOMEŇ JEN, CO PÍŠEŠ VE TŘECH VYDÁNÍCH SVÉ KK, A Z ČEHO JSI NÁS ZKOUŠEL TAK NÁROČNĚ, ŽE JÁ DOVEDU I O PŮLNOCI OCITOVAT Z TEBE (JAK ZASE tY CITUJEŠ svého guru-Crattyho):
"Cratty uvádí tyto výsledky výzkumů: Není-li chodník částí obvodu kruhu, jehož poloměr je 12 metrů a menší, je nepravděpodobné, že bude určen jako zakřivený“.
Je to ve WIN1 86 na str. 61, ve WIN2 98 na str. 86, a ve WIN3 2006 na str. 83. Tak co? Přemýšlel jsi o tom někdy VLASTNÍ HLAVOU? On jakýsi receptor je (ale zároveň moc přesný není, což?), jmenuje to se vestibulární aparát, o tom ale já pojednám jindy a jinde...
TAKŽE, LASKAVÝ ČTENÁŘI, LIDÉ, ONI TI LIDÉ - , „Lidé skutečně chodí do kruhu“ (Viz, a vizte, milí čtenáři) jak se lze dneska leckde dočísti, měl-li by člověk zájem, a hlavně ČAS! (JEHOŽ NEDOSTATKEM TY, PAVLE, HROZNĚ TRPÍŠ - VÍM!!!)
A propó: My, dva odborníci, si určitě máme MNOHO co povyprávět na nějaký další odborný témata, že. Poslyš, všiml jsem si např., že se už 20 let trápíš jedním problémem, a řešíš právě otázky související s časem; takže, možná bych Ti mohl trochu pomoci:
Již v úplně prvém vydání ( z roku 1986!) Tvé Knihy knih /dále jen KK/ - jak já tomu obdivně říkám, píšeš na str.: 81/82 (cituji):
„OTÁZKA SOUČINNOSTI POHYBU HOLE S POHYBEM TĚLA; SOUVISEJÍCÍ PROBLÉMY“ (tyto problémy už jsou ale jenom Tvoje, dodal bych já, kdybych se Tě tak nebál…)
A pokračuji v citaci:
„Dalším, do jisté míry sporným problémem je otázka dotyku spodního konce hole před špičkou chodidla, Zde je otázka: - Před kterou nohou se má hůl dotknout země?
a) Před nohou, která zůstává v okamžiku vykročení vzadu? (běžně uváděný zahraniční popis);
b) Nebo před nohou, která vykračuje vpřed (autor)" = rozumějte, to je P.W.
Obraťme list a pokračujme v citacích: „ Z časových a technických důvodů jsme zatím nedospěli k jednoznačnému řešení… … Předběžné výsledky (sic!) zatím nepřinesly žádný průkazný materiál. Oba způsoby řešení přinášejí zatím zhruba rovnocenné výsledky – místo dotyku spodního konce hole se od místa došlápnutí chodidla liší u obou zmíněných řešení (předběžně!) zhruba o 5 – 15 cm. … Tato otázka tedy zůstává zatím nevyřešena a hodláme se jí i nadále intenzivně zabývat…“ (konec citací)
No jo, a já Ti věřil, dokud jsi tento problém nepopsal naprosto stejnými slovy o 12 let později ve svém druhém vydání Tvé vzácné KK (teď str. 105 a n.): "Z časových a technických důvodů jsme zatím nedospěli... Tato otázka tedy zůstává zatím nevyřešena a hodláme se jí i nadále intenzivně zabývat…“ " Avšak to ještě není všechno: ve třetím vydání KK (2006, že, str. 102 a n.) není zase ale vůbec nic novýho!!!:
"Z časových a technických důvodů jsme zatím nedospěli... Tato otázka tedy zůstává zatím nevyřešena a hodláme se jí i nadále intenzivně zabývat…“
Po úplně celých dvaceti letech!
CHÁPU, NEBYL ČAS, A CHYBĚLA TA, TECHNIKA (TO JAKO NĚJAKÁ HLAVA MAPA? - MŮŽU TO TAK ŘÍCT? VÍŠ, JÁ UŽ SE ZAČÍNÁM BÁT I TOHO TVÉHO - PRÁVNÍKA!?)
Takže spočteno a sečteno, dvacet let se trápíš (intenzivně) tímto problémem. Dovol, abych Ti přátelsky pomohl (já si na to tu půlhodinku našel, DOKONCE BYCH MOHL PORADIT NĚKOLIK DALŠÍCH ZPŮSOBŮ: CO SE NAPŘÍKLAD PROJÍT S HOLÍ KLOUZAJÍCÍ PO ČERSTVĚ ZASNĚŽENÝM CHODNÍKU? KDE BUDOU OTISKY JEN TVÝCH NOHOU, TO JE TAKY DOST DOBRÝ! atd.):
Nakresli si na nějakém plácku buď křídou nebo klacíkem startovní čáru. Postav se na ni. Pak udělej DVA KROKY. Levá, a pravá. (Říká se tomu odborně „ pedální alternace“ -však víš, taky zbožňuješ užívání "vědecky" znějících výrazů kde to jen jde, což je neklamným znakem "pseudo/pa/vědy", viz třeba stejnojmenné heslo ve Wikipedii...)
Dále – pravou nohu nechej na místě, a obkresli si svoji stopu… Poté se vrať znovu na startovní čáru, vem do ruky bílou hůl (nebo nějaký klacek té délky, nebo pro mně - za mně nějakou násadu, že. A udělej znova jenom ten krok první:
POKUD hůl zamíří
a) před nohu, která zůstala vzadu (cituji: běžně uváděný zahraniční popis), a dotkne se s vysokou pravděpodobností země přímo uprostřed stopy, anebo
b) POKUD hůl zamíří před nohu, která vykračuje vpřed (navrhuje Wiener, vzpomeňte si), bude vždycky dobrých deset patnáct čísel od místa, kam prve došlápla noha, což máme podchyceno.
Toť vše? Ne, já se pořád musím trápit jednou otázkou: Cos tím příteli Wienere myslel, když jsi napsal: „Předběžné výsledky zatím nepřinesly žádný průkazný materiál…" Předběžnými výsledky je míněno CO?
Ještě douška: Sám dobře víš, když Ti rukama prošlo na tisíc třista zrakově postižených
( jak uvádíš ve dvou ze tří TV reportážích), na něž čtenáře rovnou odkazuji - Vizte
můj záznam "Wiener 3x v TV", který bohužel zatím nestíhám kvalifikovaně okomentovat - TO potom BUDE BOMBA...,
že nevidomý na nějaký dotyky hole před tou či onou nohou vůbec nehraje. Chodí totiž jenom místy, kde už opakovaně, třeba stokrát, byl - jinam Ti nepůjde...
A, jaksi doufá, že všechno je jak bylo včera, před týdnem, loni... Ale protože jsi to až doteď NEVĚDĚL, sám pro sebe (! nikoho neovlivňuji, to chci zdůraznit) si z těch Tebou uváděných 1000 a 300 slepejch škrtám obě nuly. Zbývá jich třináct, což by nemuselo, ani za těch Tebou uváděných 33 let, být na jejich poznání tak málo. Ale - ty, jakoby sis jich málo všímal. Usvědčuje Tě to, cos o nich kdy napsal. Jo, jo.
Vzácný příteli, začals znovu tykat, rád se k tomu vracím též. A co takhle někdy zajít rovnou někam na pivko, no, bylo nám špatně „U černýho vola“ před cca 17 lety? Pak, v roce 2000, kdy jsem Tě viděl naposledy a byls, jak to říci, protivný? Tehdá to mezi námi skončilo.
Ale heleď se, kam jsem já dospěl – vlastní pílí a samozřejmě praxí s nevidomými žáky, což tys, chudáčku, nikdy nemohl, díky nepřejícnému bolševikovi, chápu, ZAKUSIT, ZAŽÍT, PROMYSLET, atd...!
Já Ti tenkrát podkuřoval jako světovýmu odborníkovi, což se Tobě líbilo, a neměli jsme EINE KEINE PROBLEME.
TO UŽ ALE VRÁTIT NE-PŮJ-DE!
Teď TEN PROBLÉM mám, a není mi z toho vůbec dobře, věř. Když mi „mezi náma děvčaty“ vysvětlíš, že
to všechno BYLA VOD TEBE JENOM JEDNA VELKÁ SRANDA, POCHOPÍM A POROZUMÍM TI…
Vona - to totiž VELKÁ SRANDA JE, AŤ TAK ČI TAK.
Zatím se měj - a počti si.
Tvůj, často na Tebe myslící (bývalý "nejlepší žák", jaks mě nazýval, pamatuješ?), PATOČKA, alias PAT...
